Sen

3.1.2013.

Dnes jsem se nádherně vyspala. Zdál se mi sen o nějakém klukovi, Byl tak krásný a přesně můj typ. Bože.. takhle krásně jsem se snad nikdy nevyspala. Ale tento krásný sem mi pokazil, když Roland vtrhl do mého pokoje ( jsem zvědavá, jak dlouho mě bude takhle srát) a křičel že jedeme na nákupy. S mým překvapením bylo skoro 12:00 což znamená, že byl čas oběda a to znameno další keci od Rolanda co si koupí atd… Prostě bla… bla… bla… bla….

Po jednej hodině jsme vyrazili do nákupního centra. Los Angeles ho má obrovské. Když jsme bydleli v Londýně tak to bylo lepší – byly tam samé značkové obchod a čistota. Tuto je upřímně hnus. To mi řekněte, kdo tohle město může mít tak rád? Prý je to skoro nejhezčí město v Americe hned za New Yorkem. Prý by tam chtěl žít každý Američan, každý kromě mě. Toto místo je pro mě jako nějaký trest, jako kdybych někomu něco udělala. Mám jenom pár přátel, vlastně jenom jednoho a nejsem tu vůbec oblíbená. 

Vůbec se netěším na léto v L.A. . Je tu prý horko jak na Sahaře a ještě k tomu tu Maj popovej festival… fuůůjj. Nesnáším je. Každou chvílí v Londýně vystupovaly ty nechvalně proslulý skupiny, a tím myslím hlavně jednosměrky. Nejhorší je. Když máte plakáty vyvěšené všude kolem města a k tomu ty jejich faninky…  je to úplně k zbláznění. Ještě že tady mam Black Vei Brides. No jo, ale taku tu sou i ostatní zrůdy, ale jmenovat je nebudu. Už i z toho jména je mi zle.

Takže, jak říkám, v centru  je to strašný. Jsou tam samý pubert’áky mého věku, ale bohužel…. Mého stylu ne.

Procházela jsem knihovnou v centru.. byla jsem u hororové literatury když v tom jsem nějak omdlela… spadla jsem na tvrdou zem a schodila jsem na sebe nějaké knihy.

Probrala jsem se v nemocnici, prý jsem jenom omdlela tot‘ vše, ale horší bylo, že jsem měla na sobě růžový hadr, který mají v nemocnici… kdyby mě tak viděla Ersie, a co bylo ještě horší… měla jsem zlomenou nohu, protože jak na sebe shodila ty knihy, tak jsem taky shodila celou dřevěnou knihovnu a zlomila mi nohu, takže 3 měsíce v prdeli. Budu tu ležet a mezitím mi bude ubíhat zima před očima. Už se vidím, jak když budem vycházet z nemocnice budu mít přeleženou řit‘.

Nedělala jsem nic jiného než ležela a četla. Protože ta knihovnička, která na mě spadla byla chyba centra páč do ní někdo strčil a ještě k tomu nebyla pevně připevněna… dali mi ty knihy, které na mě spadly, a těch bylo hodně.

Máma mi ještě přinesla několik papírů a tužku na kreslení. Byla jsem ráda, že jsem seděla zrovna u okna a mohla jsem kreslit zasněženou krajinu. Také mi přinesla můj iPod ve kterém mám spoustu písniček BvB, Icon for hire, Simple plan, Green day atd. tak jsem se mohla zabavit.

O půlnoci jsem nemohla usnout a tak jsem poslouchala Wredched and divide. Nakonec se mi nějak podařilo usnout.

2.2.2013.

Jsem docela ze silvestru dost unavená. Roland mi nemohl dát pokoj a já jsem musela vypít celou lahev šampusu. Byla jsem dost opilá a spala jsem do 12:30.

Každou chvílí má ke mě přijít Ersie, budem si povídat o koncertě, který má být za pár měsíců. Koukaly jsme se na Andyho twitter a viděly, že je už zaplněný informacemi o koncerte, který bude na jaře.  Díky naší ukecanosti jmse překecaly mojí mámu a ta nám zamluvila lístky.  

Ani jsem tomu nedokázala uvěřit, že se setkám s Andym. Roland mi totiž dal ultimatum. Bud' se stanu hodnou holčičkou, nebo šupity do nápraváku. Na jeho nabídku jsem přistoupila, budu se tvářit jak nevinátko a Andy bude můj. Jen tak doslova, protože do ted je tý mrchy Juliet (alias parního válce). Jak já jí nenávidím. Chodí as Andym jenom proto, že je slavný a bohatý. 

Na chatu jsme si domluvili, že Juliet budeme říkat parní válec, protože jí tak nenávidíme a doufáme, že jí jednou přejede. 

ÁÁÁ,  mam takový tušení, že mě pukne hlava, příště se na to Rolandovy upřímě vyseru!!!! Je to jen otázkou chvilky, kdy Ersie přijde a ja ještě zvracim. Bože, doufam že jen neumřu. Život je na to moc krásný abych umřela.

Neustále si píšu s kamarády z Londýna, moc mi chybí. S nimy jsem se baavila jak nikdy jindy, dávali jsme si srazy u hřbitova. Procházeli jmse se po něm a povídali jsme si o našich blízkých,  kteří tu sdílejí stené místo odpočinku. S nimi  jsem se cítila jako s pravou rodinou. Prováděli jsme sceance a vyvolávali jsme duchy, často se nám to povedlo. Ale nemohu je srovnávat a Ersie, s ní je také sranda a také toho dost namluvíme. Nechápu.. že ji rodiče opustitli, ona je totiž adoptovaná a její rodiče jí velmi milují. Kéž bych tak mohla od mámy odejít ( a Rolanda taktéž) .

Zimní prázdniny mam velmi ráda. Miluji sníh, hlavně když dopadá na můj černý kabát.

1.1 2013

Popravdě, ani nevím proč, ale tento nový ok mě přivádí do rozpaků. Máma s tátou mě chtějí dát do nápravného centra, ale stále mi dávají ,, šanci''.

Vyhrožují mi, že mě pošlou k psychologovi, ale já se budu setkání s ním co nejvíce oddalovat. A budu se snažit se chovat v tomto roce co nejlépe. 

Jediné co mi tu pomáhá přežít jsou Black veil brides, díky nim sem poznala, co je to život. Dříve sem si život malovala jako princezna a ted' už jsem dost dospěla na to, abych této době porozuměla. 

Většina spolužáků mě šikanuje za to, že jsem jiná. Proto, že nosím vlasy jako emo, za to že se oblékám jak emo ale mé chování je jiné. Chovám se tak, jak mě vychovali a nedělám jim nic špatného, ani neudělala. Jenom proto, že se jinak oblékám mi tak ubližují. 

Jak už jsem zmínila, vše mi pomáhají přežít BvB. Jednou určitě na jejich koncert půjdu, ani rodiče mi v tom nezabrání. Chci se potkat se všemi z této party a chci i jejich autogramy. Už je to dlouho, co jsem je porpvé slyšela. Upřímně, nejdříve jsem je nenáviděla, protože můj bratr si je pouštěl co nejvíce nahlas, ale pak se mi zalíbily. Stala jsem se Fallen Angel a do ted' je poslouchám.

Také díky mojí kamarádce Ersie. Od té boby, co jsem se přestěhovala do Los Angeles a máma se rozvedla to se mnou šlo z kopce. Vzala si nového muže (mnohem horšího než byl táta) jménem Roland. Ten hajzl mi furt pije krev. Neustále mě komentuje a připomíná, že uz jsem jeho dcera aže už s tím nic neudělám, ale já udělám. Odstěhuji se od nich, už mám dost těch urážek a vyhrožování.

Dnes mi matka řekla, že nastoupím do Los Angeleské školy. Co jsem slyšela: je pěkně hnusná. Ti minulí spolužáci mi ubližovali tak, že jsme se přestěhovali sem. Je to úplnej zapadákov. Už ted' se mi všichni vysmívají, ale na nádraží jsem potkala Ersie a ta mi řekla, že to nemám tak brát. Moc jsem se s ní zblížila a jsme dobré kamarádky. Se vším si pomáháme.

Tot' jsem chtela říct o silvestru Allysy. Je to mladá pubert'ačka a má jen jednu kamarádku, má těžký život.