6.1.2013. Chci pušku!!!

S Lukasem jsme si řekli večer, že se ráno probudíme brzy a poklábosíme o životě : o minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Měli jsme dost o čem povídat.. třeba jako globální problémy a tak dál, ale nejvíce jsme si povídali o mojí budoucí škole.
,, Víš, něco si musíš zapamatovat, že jedinou problémovou holkou je tam Jennifer Frank.. je to strašná husa a když du náhodou kolem ní, tak na mě poštve fotbalisty. To samý bylo i v tej knihovně- jsem si šel pro nějakej horor k přečtení, vybírám a vidím, že David Parkinson s ní hovoří. Pak se na mě podíval takovým jeho zlostným výrazem, ale já jsem byl tak blbej a ignoroval ho. Poté na mě poslal jeho kumpány a ti  na mě shodili tu knihovnu.
    Od knihovnice v centru jsem se dozvěděl, že asi tak před dvěma dny to spadlo na nějakou holku a zlomilo ji to dost ošklivě nohu a že jí prej dali všechny knížky, co v ní byly- myslím v té knihovničce."
,, Jo?" On na moji otázku kývnul.
,, Tak zdá se, že jsem teda dost slavná."
,, Moment, tos byla ty?"
,, To si piš, ale nepřipadám si  slavná.. spíš se stydím."
,, Proč prosím tě? Dyt' za to mohlo centrum.. a ne ty."
¨,, Já vím, ale moc jsem si k získání kamarádů moc nepomohla.. zase jsem se ztrapnila.." Pak bylo dlouhé ticho.
,, Ale já si zas myslím, že si přece nějakého kámoše našla.." Pak se pousmál... ( BOŽE TEN JE SEXY!!!!).        
  Dlouho jsme oba hypnotizovali zed, ale pak do pokoje vtrhli nějací kluci a vypadali docela dost otráveně.
  ,, Copak emoušku? Bolí tě nožička? Kvůli tobě máme za 2 z chování, doufám, že jsi spokojenej.''
  ,, A jak'' řekl Lukas.
   Ten kluk se podíval na celý pokoj a poté se zaměřil na mě a s odpudivým výrazem promluvil na Lukase: ,, Ale, ale emoušku. Už jsi pár dná v nemocnici a už máš holku? Vidim, že je to podobnej psychopat jako ty- černý vlasy," pak se mi prohraboval ve vlasech ,, celkem kočka, jenom kdyby nebyla s tebou v spolku hned bych jí bral."
  Pak mi hladiil tvář a políbil mě.
  ,, Nech jí bejt ty hajzle! ''
  ,, Ale copak? Bojíš se, že ti jí vezmu či co? No, musim říct, že  se mi líbí."
  Naštěstí pak vběhl do pokoje pan doktor ,, ukecaný" a řval na ně : ,, Co to tu sakra děláte? Tady nemáte co dělat, tohle neni holubník. Hned mi řekněte, co jim chcete."
  ,, Jistě  pane doktore: tak tedy, nedávno začala škola a my všichni máme kvůli tutomu hajzlíkovi za dva z chování"
  ,, K tomu ale museli mít nějaký důvod nebo ne?"
  ,, Jistě že ano! Svojí holce jsem slíbil, že jí pudu pro nějakou knihu v centru, ale tuten hejhula do mě strčil a pak jsem na něj nechtěně shodil tu knihovnu."
   Lukas okamžitě vykřikl: ,, Lháři!! Takle to vůbec nebylo!"
   ,, Tak jak to bylo?" Otázal se dektor.
   ,, Přesně tak jak jsem vám řekl." Vypustil z §st ten nesnesitelný hajzl.
   Měla jsem sto chutí svojí  nenávist k rolandovi překonat a bolení nohy taky, abych se mu šla zeptat, zda-li by nepuč svojí flintu.

   ,,Pane doktore," vtrhla jsem se do toho já ,, naprosto věřím Lukasovi, protože jak víte, že před pár dny na mě spadla také knihovna." Doktor se s nechutí podíval na toho kluka a všechny kolem. ,, Ano, byla to chyba knihovny a když za mnou přišla máma, řekla mi, že raději všechny knihovny radši přitížily aby nespadly ( což je pravda). A tak těžko to do toho mohl jen tak ,t'uknot','' podívala jsem se na toho kluka ,, na to musela být síla několika silných mužů a docela dost věřím, že to museli dokázat leda 5 silných chlapců nebo dospívajících mužů.
   A byla bych ráda kdyby ses představil."
   ,, Na to ti kašlu ty děvko!!" obrátil se ke svým čtyřem kumpánům a pak odešli.
   ,, Ehm.. pane doktore, myslim, že byste měli nasadit ochranku i na pár dalších lidí."
   ,, Vypadá to, že máme podobné myšlenky Allyso. Hned volám dolů do recepse, aby si je zapamatovali."
   Na to jsem neměla žádnou odpovověd', jenom jsem kývla a on zmizel.
   ,, Promin, ale kdo to byl?"
   ,, To byl Jasson Fell- to je ten jak na mě s těma klukama shodili knihovnu jenom proto,že jsem se znechuceně díval na jeho ,holku'- Jenifer Dumpkinová, strašná holka.
   Vždycky, když jí nechtěne potkam na chodbě, tak mě ponižuje, dokonce mě i jednou zmlátila... no.. kdo by to do ní řekl, že dělá karate. "
   ,, A proč to dělá? Copak jsi jí něco udělal?"
   ,, Právě že jo. Kdysi jsem s ní chodil a byla to velká láska, ale když potom zemřela máma nechal jsem ji. Sice jsem asi nějaký ten týden po mámině smrti s ní vydržel, ale ona mě nepodpořila. Chodila se mnou, protože jsem byl nejhezčí kluk školy a král toho blbýho plesu pro 7. třídu, ale pak jsem se strašně měnit. Začal jsem víc dospívat, Začaly se projevovat moje emoce- tátu jsem měl moc rád, vždy mi se vším pomohl, ale s tutim ne.
    Už jsem ztratil moc blízkých, ale on mi s tím pohálal.
    Nejdříve mi zemřel dědeček, měl jsem mo ho rád, ale zemřel stářím a máma mi řekla, že se to stává, že umřel v pokoji a že.. že...ach  jo .. že už nemohl dál, že jeho tělo se vyčerpalo a že je v nebi, já nejsem věřící. Vím, že děda bude žít v mích vzpomínkách a tak to je.
   Pak to byl muj bratr, bylo mu 20, když jel se sestrou na motorce. Vrazili do kamionu jenom proto, že nestál na červenou. Ona to přežila, ale je na vozíku.
   Pak muj táta. Po matčině smrti si vzal nějakou ženskou. Od tý doby se jí pokoušim snášet a být na ní milí, ale jednou, když mi bylo devět, nadával jsem jí že není moje matka a že ani nebude. Musel jsem se jí omluvit, moje svědomí by to nesneslo. Nakonec jsem ji začal mít rád. Pochopil jsem, že to opakované řvaní o půlnoci mi matku zpět nepřivede, ale vždycky, když jsem plakal- slyšela to a přiběhla mě hned utišit. Od té doby ji mám rád jako vlastní. Pak tátu po třeh rocích opustila, vysoudila z něj jenom nějaké peníze a odešla. Mě řekla ,, tebe nepřestanu mít ráda, doufám, že se ještě budeme potákavat. Sbohem.
  Pak začal plakat. ,, Ztaratila jsi taky někoho?"
   ,, Jistě že ano- svého otce, nevím, co se s ním stalo. Nevím, jestli zemřel nebo jestli žije. Nikdy jsem ho ani nepoznala. Jediný co mám po něm je stará fotka, na které líbá matku. S jeho jedinou fotkou jsem usínala každej den v posteli s pláčem. Každý den jsem doufala, že se vrátí, ale nevracel se.
  Jednou jsem se na něho zeptala matky. Řrkla mi, že když se dozvěděl, že mě matka čeká rozzlobil  se na ni a opustil ji. Prý nechtěl mít nějaké zátěže, protože byl cestovatel a chtěl v cestách pokračovat." Poté jsem umlkla.
   ,, Ale ano, vím jaké to je když někoho ztratíš, víím to až moc dobře.
   Dlouho jsme si povídali o svých blízkých, které jsme ztratily, až nakonec jsme oba usnuli.

housle

http://www.karaoketexty.cz/p/att/to-nej-od-lindsey-stirling-42525

Asi jsem umřela

4.1.2013.    Tohle je nebe!!
Když jsem se ráno probudila znepokojila mě jedna  věc, která ležela na jiné posteli. Byl to nějaký chlapec.. a jak vidím , má černé vlasy.. patku... a taky zlomenou nohu.. BOŽE!!  splnil se  mi sen. Vedle mě sedí kluk (asi mého věku), je emo, vidím, že nemá pořezané žíly, takže je tu asi jenom kvůli té noze.
Vzala jsem si berle,které ležely vedle postele a šla se  podívat na ceduli, jak se jmenuje.. jeho jméno zní : Lukas. Asi jsem v nebi, protože takhle hezkého kluka jsem snad neviděla.  Tu krásnou chvilku mi zkazily kroky na chodbě. Ryhle jsem bežela si lehnout. K mojí smůle to byl doktor a šel rovnou k mojí posteli.. ZA CO???!!!.
,, Takže koho tu máme? ´´
Pak půl hodiny hledalo to nesnesitelný Pako v papírech moje jméno.
,, ÁÁ.. Paní Allysa Simon, že?"
,, Ano. "
,, Takže vidím, že tu máme napsáno, že na vás spadla knihovna a většina knih v ní"
,,Anóó. Prosím vás pane doktore, mohl byste to urychlit? Mě už vás moc poslouchat nebaví! "
,, OO.. omlouvám se, často jsem tak výmluvný.."
,, Hmm, to vidím"
,, Takže Allyso, jak sis už všimla, přidali jsme ti sem spolu bydlícího jeho jméno je.. v tom jsem ho přerušila, protože zase hledal v papírech.
,, Lukas... všimla jsem si to na té ceduli."
,, Jistě že. Takže, jeho matka si přála abychom ho dali k  někomu jako ty ( tím myslel co?). Věřím, že si budete mít o čem povídat."
,, A pane doktore, nešlo by, aby sem nemohl chodit můj nevlastní otec?"
,, Ale jistě že ano, pokud vás obtěžuje, tak ne ( Uff) . Jak zní jeho jméno?"
,, Roland Rav."
,, Takže řeknu do vrátnice aby se ptali kdo co je, ano?" (jóóó)
,, Jistě že ano."
,, Dobře, tak se zatím měj a  až se... Lukas probere tak ho seznam s prostředím, on totiž omdlel, když na něho spadla knihovna."
,, Moment, co? Ona na něho spadla knihovna, byla by asi hloupost že na něj spadla ta samá jako na mě?"
,, Ano, ona totiž spadla dneska a jestli se chceš zeptat jaké knihy, tak hororové."
,, To je sranda... takže zase za to mohlo centrum.."
,, Ne, nějací grázlíci ji totiž na něj srazili, jo, a budeš tu déle než on. Ty máš tu zlomeninu docela horší než tvůj spolu bydlící."
,, Dobře, tak děkuji za informace a za Rolanda děkuji :D . "
Nemáš zač, tohle naprosto chápu (a bla bla bla)....."
Po hodinovém kecání konečně odešel. Byla jsem z toho doktůrkovo mumlaní docela unavená, a protože tu nemám nic na práci, tak jsem si zase zdřímla.
Asi po hodině mě zbudilo nějaké ,, Psssst!!"  Bože, ten kluk  se zbudil.
,, No? Co je? "
,, Promin, že jsem tě probudil, ale potřeboval jsem se zeptat kde jsem? "
,, Jsi v nemocnici, ležíš se mnou na pokoji a podle všeho máš zlomenou nohu, jako já."
,, Jo.. tak.. tak děkuji. Víš, já.. no já jsem tě chtěl oslovit hned jak ten dědek s bílím pláštěm odejde, ale hrál jsem mrtvýho a docela se mi líbilo se na tebe koukat."
,, Aha, tak to seš hodnej, já sem se taky na tebe koukala když si ještě spal, nebo hrál na mrtvýho brouka :DD "... tu krásnou chvilku pokazila nějakej chlap, kterej vtrhl do pokoje a objal toho kluka.
,, Ale tati, jsem v pohodě, ale jestli mě takhle budeš dusit tak už nebudu."
,, Jéé... promin zlato, měla jsem o tebe strach (musím říct, že z mé zkušenosti to jen hrála), moc jsem se  o tebe bála a otes taky... ach zlato, já jsem se tak lekl, když mi odtud volali..."
Tento rozhovor trval docela dlouho, všimla jsem si, že ten jeho otec měla s sebou tašku a v ní bylo něco hranatého. Myslím, že podle tvaru to asi budou knížky.
,, Zlato tady jsem ti přinesl knihy, které na tebe spadly.. až začne škola, tak paní ředitelka ty kluky potrestá, mezitím tebe, a tady slečnu bude vzdělávat soukromí učitel.. (cóó?? to snad nééé!!??)
,, Moment pane" vtrhla jsem do jejich rozhovoru.. ,, Ani mě neznáte a už jste mi zaplatila soukromého učitele"
,, Znám se s tvojí matkou, jsme staří známí a tak toho učitele zaplatila se mnou."
,, Vy se znáte? Odkud?"
,, Seděly jsme spolu na základce."
,, Aha."
,, Tak, už jste se seznámili?" ptala se ten nesnesitelný chlap. Asi chápu, proč se s nim máma kámoši_- stejně nesnesitelnej jak ona.
Pak odešla a my jsme si s Lukasem stále povídali.
Zjistila jsem od něho, že taky poslouchá BvB a že už ho ,táta kvůli nim poslal k psychologovi.
Oba jsme byli unavení a tak už jsme šli hned v osm hodin spát.
Tohle byl ten nejkrásnější den v tomhle ústavu.